Keď stojíte proti obrovskej presile, a je úplne koho a voči čomu, pnutie musí narastať. A féroví bojovníci cigaretové ohorky odhadzujú zásadne v blízkosti benzínky, aby sa revolučné napätie čím skôr uvoľnilo. Lebo oni nevedia, čo činia.

Keď stojíte proti obrovskej presile, a je úplne koho a voči čomu, pnutie musí narastať. A féroví bojovníci cigaretové ohorky odhadzujú zásadne v blízkosti benzínky, aby sa revolučné napätie čím skôr uvoľnilo. Lebo oni nevedia, čo činia. Oni dokonca ani nerozumejú tomu, čo hovoria. Len hovoria a hovoria a hovoria. Až R. Kotian musí v SME rozdeliť rozhovor s ňou na dve časti, roztrhnúť to more balastu spolu s antisystémovou revolúciou napoly.

Hovoria napr. toto: „R.K.: Nedávno český politológ a publicista Bohumil Doležal povedal, že v posledných rokoch došlo k deštrukcii ponovembrového režimu a vzniku režimu, v ktorom je demokracia z podstatnej časti nahradená autokraciou. … Z.W.: „S tým úplne súhlasím.” … „„Je to úplne presný opis našej situácie.”.

Prečítal som si ten článok od Doležala (http://www.bohumildolezal.cz/texty/rs3170.html). S Wienk má spoločné len boj proti oligarchom, ktorí sa však reálne na moci podieľajú (Babiš), nie tých domnelých v pozadí. Inak Wienk volá po boji, ktorí vybojujú občania mimo politikov a proti systému. A aby tí, čo sú už mediálne vinní, neunikli trestu. Lenže Doležal apeluje na niečo iné. Jemu tá nepolitická, „občianska” politika, drukovaná Wienk (politika „pravdy a lásky”) leží v žalúdku:

„Považuji tedy hned úvodem za nutné jednoznačně prohlásit, že jsem zásadní a přesvědčený zastánce „starých pořádků”, jež u nás vládly v posledních 23 letech, to znamená polistopadového demokratického režimu …

Základní vada po listopadového systému, … bylo, že pojetí politiky … bylo příliš poznamenáno minulostí… Demokratická politika by měla spočívat na vyrovnávání konfliktu zájmů ve společnosti v duchu spravedlnosti, a průběžném, nikdy nekončícím snižování hladiny nenávisti ve společnosti. U nás se však i po r. 1989 prosazovalo pojetí dějin jako nesmiřitelného střetu sil dobra se silami zla, který směřuje k vítězství dobra nad zlem a království božímu na zemi:”

A ako Doležal definuje posun k autokracii, čo Wienk označila za presný opis situácie u nás (hoci práve taký posun sa jej páči) a čo vidí ako recept, ako z toho von?:

„nejprve přímá volba prezidenta s autokratickými sklony. … předčasné volby překreslily politickou mapu ČR: přinesly drtivou porážku „pravice”, demokratická opozice má nyní jen 42 mandátů … „Orgány činné v trestním řízení” se v důsledku velké protikorupční revoluce staly samostatnou mocí ve státě s politickou vahou. Toto jsou nové pořádky: posun od demokracie k autokracii a oligarchii.”

Áno, vždy si treba položiť otázku, keď sa hovorí o oligarchoch, čo ten „pojem” znamená. Možno len prázdnu nádobu, ktorú si každý naplní svojim obsahom. Ale k tomu receptu: Doležal vyzýva na obrodu demokratických strán (nie na obrodu nepolitickej politiky, ako zbor slovenských mysliteľov, menovaný nižšie). A zároveň vyzýva k niečomu, čo čo si treba vysvetliť na konkrétnych kauzách (napr. Nečas), aby aj slovenskí myslitelia pochopili, že tu majú názorový spor: „bránit nezávislost justice na politických tlacích, bránit politizaci „orgánů činných v trestním řízení”.